Zelené hnojení

Zelené hnojení je výhodné, levné, ekologické a nepříliš pracné. Chrání dočasně odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm. Rostliny zlepší strukturu půdy a mají fytosanitární účinky.

Jaro, léto nebo podzim?

Brzy na jaře se vysévá zelené hnojení na záhony, které budete osazovat později, např. rajčaty nebo paprikami. Vysévejte rostliny odolné vůči chladu – například oves, hrách, bob či jarní vikev. Po sklizni raných zelenin a brambor můžete vysévat např. slunečnici (potřebuje k růstu alespoň 9 týdnů), svazenku, pohanku, hořčici, řepku, měsíček apod. Lze volit i různé kombinace a přebytky osiva zeleniny a vysít na zelené hnojení třeba salát, špenát, fazole, košťáloviny a podobně.

Abyste stihli zapravit zelenou hmotu do půdy ještě před zimou, je zelené hnojení nejlepší vysít do konce srpna. Je to ještě možné i na začátku září, vzrostlé natě mohou přejít prvními mrazíky, než je do půdy zapravíte. Je možné vysít také žito ve směsi s ozimou vikví. Rostliny už na podzim vytvoří půdní pokryv a hlavně půdu prokoření. Posečete a do půdy je zapracujete až na jaře. V době květu je obsah zelené hmoty nejhodnotnější. Vikvovité rostliny v této době poutají nejvíce dusíku. Brutnák, svazenka, pohanka a další dávají potravu včelám, proto je můžete nechat kvést co nejdéle. Nesmíte je však nechat vysemenit, semena by klíčila v době, kdy na záhonech budete chtít pěstovat zeleninu a ne zelené hnojení. Posečené rostliny ihned zapracujte do půdy. Pokud je předtím podrtíte (například sekačkou na trávu), bude proces obohacení půdy probíhat lépe a rychleji. 

Hořčice – tvoří málo zelené hmoty a má velmi hustý kořenový systém, kypří půdu a potlačuje plevele. Nevysévat před košťálovinami.

Řepka – tvoří hodně zelené hmoty, květy jsou pastvou pro včely, snese mráz. Nevysévat před košťálovinami.

Hrách, peluška – vážou vzdušný dusík kořenovými bakteriemi. Potlačují růst plevele.

Svazenka – mohutný kořenový systém, křehké stonky, snadno se rozkládá. Medonosná. Rychle roste, stačí jí 6 týdnů, a dobře prokořeňuje, snáší i sucho. 

Pohanka – rychle roste, potlačuje plevele. Křehké stonky se rychle rozkládají.

Žito – má mohutný kořenový systém a chrání půdu před promrzáním. Je dobré ho využít k ochraně hlíz sklízených v zimě (topinambury).

Slunečnice – mohutný kůlovitý kořen. Nejlepší je, pokud slunečnice necháte suché stát na záhonu. Ptáci je v zimě vyzobou a přezimuje v nich hmyz. Na jaře se pak jen ustříhne u země a kořen ponechá v záhonu.

Lupina bílá, vojtěška – hluboko kořenící, mineralizuje půdu, váže vzdušný dusík. Víceletá.

Jetel červený, bílý plazivý – víceleté, váže vzdušný dusík. Vhodný pod stromy jako ochrana před zaplevelením.

Měsíček lékařský – ve formě zeleného hnojení pomáhá půdu zbavit háďátek.