Vavřín vznešený, aneb bobkový list
V našich podmínkách ho můžeme pěstovat jen jako přenosnou rostlinu, ale i tak je velmi dekorativní a voňavý. Ve starém Římě byl mýtickou rostlinou, která přinášela štěstí a bohatství. Listy vavřínu žvýkala před viděním věštkyně z Delf, a opravdu jí mohly přivést do tranzu, neboť ve větší dávce působí mírně narkoticky. Tato starobylá magická a léčivá rostlina svou přítomností má v domě zajistit ochranu od všeho zlého.
Listy vavřínu jsou nepostradatelným kořením v mnoha jídlech, podporují zdravé trávení, v koupeli uleví bolestivým a ztuhlým svalům. Nejlepší jsou čerstvé listy.
Vavřín vznešený (Laurus nobilis) dorůstá ve Středozemí velikosti stromu či mohutného keře. V našich klimatických podmínkách by tuhé mrazy venku nepřežil, pěstování v nádobě i klima tak omezuje jeho vzrůst. Lze jej však tvarovat do rozmanitých tvarů.
Dobře snáší slunečná stanoviště, ale přímý úpal mu nesvědčí. Vděčný bude alespoň za částečné přistínění, dobře poroste i na stinných stanovištích. Nesvědčí mu pouze větrné stanoviště, umístíme ho proto na místo chráněné před deštěm a větrem. Nádoba by měla být dostatečně hluboká, s kyprým, výživným substrátem. Vavřín potřebuje v letním období hodně vody a jeho spotřeba je obrovská, zejména pak na plném slunci. Na vzdušnou vlhkost není vavřín náročný. Hnojíme 1x za dva týdny hnojivem na listové rostliny. Zvláštní nároky na teplotu nemá, pouze v zimě. Nádobu s vavřínem před prvními mrazíky umístíme do místnosti, kde teplota bude klesat pod nulu a bude se pohybovat okolo 10 °C. V tu dobu omezíme, až vynecháme zálivku a necháme rostlinu v klidu přezimovat. Jelikož je vavřín stálezelený, i v zimě musí být umístěn na světlém stanovišti.
Listy vavřínu jsou výborným kořením do dušených mas, provařené v mléce dodají nezaměnitelnou chuť pudinkům a rýžovým dezertům. Bez jeho vůně si nelze představit mnoho polévek a omáček.
Tip:
Chuť a vůně vavřínu se do pokrmu lépe vstřebá delším vařením.
