V lidové medicíně byl využíván už po staletí, umí totiž pomoci i při těžkých onemocněních – svízel syřišťový
Existuje více druhů svízele, všichni určitě znáte alespoň svízel přítulu. Své jméno dostal podle toho, že byl využíván jako syřidlo neboli srážedlo při výrobě ovčích a kozích sýrů. Svízel syřišťový (Galium verum), patří do čeledi mořenovitých a je vytrvalou bylinou dorůstající do výšky 30-60 centimetrů. Vyskytuje se v mírném pásmu Evropy i Asie kromě těch nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, na Islandu a izolovaně i v Japonsku. Používají se pro něj lidové názvy jako syřišťová bylina, syřidlo, husí tráva, věčné přátelství, sláma Panny Marie nebo květ svatého Jana.
Ve spodní části má tuhou dřevnatějící lodyhu a podlouhlé začpičatělé listy. Zlatožluté květy se objevují od června do srpna a silně voní po medu. Plody jsou dvounažky. Rostliny najdeme v suchých trávnících, křovinatých stráních, vřesovištích, pastvinách, mezích, ve světlých borových lesech a při okrajích cest. V době květu se sbírá nať seřezáváním, suší se na stinných, vzdušných místech. Má však nepříjemnou chuť a může u některých lidí vyvolat nutkání na zvracení. Bylinu je proto lepší podávat ve směsi s jinými bylinami.
Rostlina obsahuje glykosid galiosin, rubiadinglykosid, asperulosid, silici, pryskyřice, enzymy, třísloviny, saponiny a minerály. Využívá se především v urologii, v podobě čaje má očistné účinky na ledviny, játra a slinivku, lymfatický systém, působí močopudně. Snižuje také chuť k jídlu. Působí rovněž proti revmatu, přičemž se kombinuje vnitřní a vnější aplikace. Také ulevuje oteklým kloubům, léčí nežity, vředy, špatně se hojící rány, kožní záněty či lehčí popáleniny. Tehdy se používá ve formě kašovitého obkladu. V lidovém léčitelství se svízel doporučovala užívat při hysterii, epilepsii, při nervových onemocněních, tanci svatého Víta, v případě zadržování moči a zvýšené tvorbě písku a kamínků. Kontraindikace při používání svízele syřišťového nejsou známy, jeho užívání by mělo být zváženo a konzultováno v případě těhotných žen a malých dětí.
Svízel má vynikající účinky také v oblasti kosmetiky.
Nálev
- na 1 litr vody dáte 1-2 polévkové lžíce sušené byliny a jen pár vteřin povaříte.
Čaj
- na 1 šálek spaříte 1 vrchovatou lžičku sušené bylinky a necháte asi 5-10 minut vyluhovat, pak scedíte, pijí se 2 šálky denně.
Šťáva k potírání
- čerstvě natrhaný svízel vymačkejte v odšťavňovači a šťávou potírejte několikrát za den bolavá místa na kůži.
Obklad z čerstvých listů
- čerstvě natrhané listy umyjte a ještě vlhké na válu rozmačkejte válečkem, připravenou kaši z listů přikládejte na nemocná místa na těle.
Mazání
- v hrnci rozehřejete 500 g tuku, naše babičky používaly vepřové sádlo, do rozehřátého tuku nasypete 4 plné hrsti svízele a necháte zpěnit, potom pořádně promícháte a zakryté necháte přes noc vychladnout. Následující den mast znovu v hrnci zahřejete, aby byla dostatečně tekutá k propasírování přes čisté plátno. Byliny, které zůstaly v plátně, ještě vymačkejte a mast nalijte do uzavíratelných nádob. Mast uchováváme v lednici.
"