Podzemnice olejná, aneb vypěstujte si svoje buráky
Původem je pravděpodobně z Jižní Ameriky, její pěstování se po světě rozšířilo teprve v době, kdy španělští dobyvatelé přivezli rostliny do Evropy.
Existují odrůdy se vzpřímenou lodyhou (jsou rannější, hodí se tedy do chladnějších oblastí s méně příznivými klimatickými podmínkami) a s lodyhou plazivou (hodí se do teplejších oblastí, mají vyšší výnos, ale hůře se ošetřují). Ke svému zdárnému vývoji potřebuje teploty okolo 20 stupňů Celsia, v našich podmínkách je tedy vhodné pěstovat ji ve skleníku či fóliovníku. Půdu vyžaduje podzemnice kypřejší, výhřevnou, humózní bez plevelů, dobře zásobenou vápníkem a dalšími živinami (převážně draslíkem a fosforem), s větším podílem písku.
Místo, kde plánujeme podzemnici pěstovat, už na podzim zryjeme a na jaře prokypříme. Rostliny si předpěstujeme výsevem. Zhruba v polovině dubna je vysadíme do malých květináčků. Semínka klíčí při teplotě okolo 12 až 15°C velmi rychle. Květináčky umístíme tak, aby měly co nejvíce světla, a hojně zaléváme. Vzrostlé sazeničky sázíme na záhon až po polovině května do prohřáté půdy, ve vzdálenosti patnáct až třicet centimetrů od sebe a řádků širokých šedesát až sedmdesát centimetrů. Sazenice chráníme proti pozdním mrazíkům netkanou textilií. Podzemnice kvete výrazně žlutými květy. Během kvetení nezaléváme. V oplodněných květech vznikají zajímavé útvary, které pronikají do kypré půdy, kde se z nich vyvinou plody (podzemnicové oříšky). Odkvetlé stopky můžeme zeminou i zakrýt. Čím více jich přihrneme zeminou, tím větší bude úroda. Úrodu podpoříme také zkracováním hlavních os rostliny a závlahou. Podzemnice netrpí na škůdce a choroby.
Čerstvá semena obsahují vysoký podíl resveratrolu, osmatřicet až pětapadesát procent oleje, čtyřiadvacet až pětatřicet procent bílkovin, cukry a vitamíny a podle posledních výzkumů vykazují i antioxidační a antibakteriální účinky. Resveratrol je přítomen také v červeném víně a v grapefruitech. Je doporučován k prevenci srdečních chorob, celé řady plicních onemocnění, prevenci rakoviny prostaty a rakoviny prsu. Z oříšků se získává světle žlutý a mimořádně kvalitní arašídový olej, který obsahuje zejména estery kyseliny olejové a linolové. Je využíván k výrobě umělých tuků a v teplé kuchyni, protože se nepřepaluje. Olej z druhého lisování se používá na výrobu mýdel a krémů.
Oříšky je nutné před konzumací opražit. Dají se péct, pražit, sušit, nasolovat, nakládat do cukru, do sirupu nebo vařit.
"
