Pěstování ovocných stromů – slivoně
Slivoně pocházejí původně z jihu Evropy a běžně se dožívají až 25 let, ale i více. Řadíme mezi ně švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Jedná se o stromy bujného růstu a rychlého vývinu. Podle plodů dále rozlišujeme pološvestky a pravé švestky. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív, kvetou bíle a mají ochmýřené letorosty. Bíle kvetou i pravé švestky, ale jejich letorosty jsou lysé. Plody zrají v červnu a v červenci (záleží na odrůdě) a sbíráme je od srpna do září.
Dařit se jim bude v nadmořských výškách kolem 300 až 500 m. n. m., s průměrnou roční teplotou kolem 8 °C, v nepříliš živných a v středně těžkých, dobře propustných, vlhkých půdách. Stanoviště by mělo být chráněné před severními větry, teplé. Volíme spíše západní až jihozápadní stranu. Sázíme-li stromů více, nejmenší spon by měl být o velikosti 5 až 6 x 3 až 4 m.
U prostokořenných sazenic před zasazením odstraníme odumřelé kořeny, ostatní zakrátíme a namočíme je do vody (dvě hodiny by měly být postačující, delší doba nevadí). Při podzimní výsadbě ponecháme řez až na jaro, při jarní výsadbě provedeme základní řez. V prvních letech života potřebuje většina mladých stromků patřičnou oporu. Připravíme si proto kůl, který zatlučeme do vyhloubené jámy. Vložíme strom, držíme ho svisle dolů a přihazujeme zeminu. Stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme, aby se půda dobře dostala i pod kořeny. Poté doházíme cca 10 cm pod místo roubování, ušlapeme, a nakonec připevníme strom ke kůlu. Důkladně prolijeme zhruba 15 litry vody, po jejím vsáknutí můžeme ještě místo výsadby mulčovat kůrou či listím. Zálivce věnujeme zvýšenou pozornost jak po výsadbě, tak i v průběhu násady plodů.
Slivoně snáší krátkodobé mrazíky kolem -20° C, na chladnější počasí je včas připravíme obalením kmínku rákosem, jutovinou, či potřením kmene a hlavních větví vápenným mlékem (20% roztok hašeného vápna a vody).
Nejčastějšími chorobami a škůdci u slivoní jsou:
Puchrovitost švestek - plody jsou podlouhlé, zploštělé, pokryté bílým povlakem, uvnitř jsou duté a bez pecky. V době před rašením, před květem a po odkvětu je vhodné provést preventivní opatření, např. fungicidem Kuprikol.
Šarka – pravděpodobně se objevila, pokud na listech začnou vznikat světlé žlutozelené skvrny, kroužky a jiné kresby, bez ostrých okrajů, které se koncem léta zbarvují až do hnědofialové barvy. Účinná ochrana proti ní neexistuje.
Hnědnutí slupky vč. dužniny s kruhovými bílými "polštářky" je signálem moniliové hniloby plodů.
Nejčastějším škůdcem, který způsobuje červivost je obaleč švestkový. Lze proti němu použít přípravky Calypso 480 SC, Integro apod.
Náš tip:
Na stromy na jaře rozvěste žluté lepové desky sloužící k odchytu škodlivého hmyzu jako např. molic, smutnic, vrtulí, dřepčíků, nosatců a létavých imág mšic a dalších. Hmyz láká žlutá barva a je zachycen na lepové ploše. Jsou určené na ochranu rostlin v zahradách, sadech, sklenících, ale i na ochranu větších pokojových rostlin. Jsou vhodné pro celoroční použití.
