Období sklizně na zeleninové zahrádce
V průběhu léta dozrávají i další druhy zeleniny až po pozdní zelí, které se sklízí obvykle jako poslední. Pokud se vám letos urodilo tolik, že zeleninu nestačíte spotřebovávat čerstvou, měli byste si udělat zásoby na zimu. Méně zkušení zahrádkáři se někdy ptají: kdy sklízet? Na tuto otázku je třeba odpovědět tak, že doba a způsob sklizně jsou různé v závislosti na druhu zeleniny. Čas sklizně obvykle nemá nic společného s tzv. biologickou zralostí rostlin. Rostliny se v tomto stavu totiž nachází, až když je ukončen vývoj semen. Během období před biologickou zralostí rostliny už všechnu sílu soustředí do semen a listy, stonky či kořeny v důsledku toho vysychají a dřevnatí a již tedy přestávají být poživatelné.
Ve stavu blížícím se biologické zralosti sklízíme v podstatě jen plodovou zeleninu, zatímco kedlubny, ředkvičky, mrkve nebo třeba rané brambory jsou chutné proto, že jsou velmi mladé a jemné a je tedy potřeba je sklízet než rostliny dospějí. Některé druhy zeleniny se sklízí častěji během delšího období a u jiných druhů je třeba provést sklizeň jednorázově. Postupně sklízejte např. plody fazolí, rajčat či okurek, zatímco brokolici, chřest nebo květák je nutné sklidit v určitém okamžiku, kdy jsou optimálně vyvinuté. Další rady a doporučení ohledně sklizně lze dávat už jen v rámci konkrétních druhů. Tak např. rajčata sklízejte až tehdy, jsou-li plody plně červené (popř. žluté). Naproti tomu papriky můžete sklízet i zelené. Zelené papriky jsou vlastně nezralé (z biologického hlediska), jsou však chutné a zdravé. Papriky je vhodné odřezávat nožem nebo odstřihnout nůžkami, předejde se tak poškození rostlin. Okurky a cukety je potřeba sklízet postupně, proto je alespoň dvakrát za týden kontrolujte a plody, které dorostly potřebné velikosti, opatrně odřezávejte. Alespoň jednou týdně zkontrolujte a sklízejte plody luštěnin.
Abyste nevytahovali ze země rostliny, používejte při sklizni hrášku a fazolí obě ruce. Jednou rukou přidržujte rostlinu a druhou rukou odtrhněte lusk. Hrách se sklízí mladý, pozdě sklizené hrášky totiž mohou být moučné a hořké. Saláty sklízejte průběžně, odřezávejte je ostrým nožem. Pomocí kypřících vidlí sklízejte kořenovou zeleninu, v lehkých půdách ji ale můžete jednoduše vytahat. Červená řepa se ze záhonu sklízí v půlce října, mrkev průběžně (zimní před prvními mrazy stejně jako celer) a průběžně sklízejte i ředkev a ředkvičky. Zeleninu, kterou máte v plánu ihned konzumovat nebo využít v kuchyni, je nejlepší sklízet krátce před přípravou.
Chcete-li zeleninu zmrazit nebo zavařit, je pro sklizeň nejvhodnějším obdobím brzké ráno. Zeleninu na uskladnění sklízejte pouze za suchého počasí v poledne nebo odpoledne, aby v průběhu skladování nehnila. Nejvhodnějším místem ke skladování mnoha druhů zeleniny jsou chladné prostory, ve kterých nemrzne. Zeleninu proto uskladňujeme nejčastěji ve sklepích, přičemž dostatečné větrání a vysokou vlhkost vzduchu poskytují sklepy s hliněnou podlahou. Máte-li takový sklep k dispozici, můžete v něm uchovávat sklizenou zeleninu bez ztráty kvality po mnoho týdnů. Pokud je celobetonový sklep chladný a dobře větraný, také v něm můžeme zeleninu skladovat. Další možností je vybudovat si na zahradě zahradní krecht. Zahradní krecht je 30 až 40 cm hluboká jáma vyložená pletivem. Do krechtů na vrstvu slámy ukládejte především kořenovou zeleninu. Slámu použijte i na zarytí. Krecht uzavřete prkny přes které navrště zeminu a tu udusejte.
