Nejdražší koření na světě – vypěstujte si šafrán

Vypěstovat si tak můžete krokusy nejen s různě velikými květy, ale i různě barevné rostliny. Nejznámější krokusy jsou ty se žlutými květy, lila květy, fialové krokusy, modré krokusy, růžové krokusy, purpurové krokusy a bílé krokusy. Hodí se ke skupinovému pěstování na trávníku nebo v okrajových záhonech. Dobře se jim daří i v květináčích na terase či zahradě. Že byste se rádi pustili do jejich pěstování? Poradíme vám jak na to.

Popis

Rod Šafrán (Crocus) je vytrvalá hlíznatá rostlina, patří do čeledi kosatcovitých (Iridaceae) a zahrnuje asi 80 druhů. Z jedné cibulky se vyvíjí více úzce čárkovitých listů s podélným žlábkem a často s bělavým proužkem. Květ je nejčastěji jeden, purpurový, levandulový, bílý nebo pruhovaný. Rozšíření je od Portugalska po západní Čínu. Většina druhů však roste na Balkáně a v Turecku. V ČR je původní jen šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), který roste na Šumavě a v Novohradských horách. V kultuře se šafrány objevují v mnoha barevných variacích, jejichž květ můžeme každoročně obdivovat zpravidla již během února a března. Například nádherný žlutě kvetoucí krokus zlatožlutý, něžný bílý krokus Jeanne d Arc, fialovo-bílý pruhovaný kultivar Pickwick, sametový Barrs purple nebo klasický šafrán setý, který se používá jako koření.

Existují i podzimní druhy šafránů kvetoucí na podzim. Pozor narůžovělé květy nezaměňovat s ocúny, které také kvetou na podzim, záměna při sběru pestíku jako koření by mohla mít katastrofální následky, ocún je totiž jedovatý.

Léčivé účinky šafránu

Že je šafrán je používán v kuchyni to ví každý, málokdo už ale ví, že může být nápomocný i při zdravotních problémech, jako například při žaludečních a jaterních obtížích, astmatu a dně. Dále působí tlumivě při ženských křečích. Šafrán je také bohatým zdrojem minerálních látek, a obsahuje vitamín C a malé množství vitamínu A. Jako koření se sbírají blizny z květů, pochopitelně z planě rostoucích rostlin ale pěstují se na plantážích v oblasti Středomoří, hlavně ve Francii.

Rady pro pěstování krokusů

Hlízky krokusů sázíme do prokypřené půdy do hloubky sedm až deset centimetrů. Hlubší výsadba ochrání krokusy před teplotními výkyvy v půdě, a hlavně před hraboši, kteří okusují narašené hlízky. Z toho důvodu je pro krokusy vhodnější i pozdější výsadba na konci října, kdy hrabošů ubývá. Všechny krokusy dobře pokvetou jak na výsluní – hlavně podzimní druhy, tak v mírném stínu, kde se daří především jarním hybridům. Všechny krokusy snáší dobře mrazíky i v době květu. Pro přísun živin stačí krokusům každoroční přihnojení kompostem. Krokusům se bude líbit na malé i velké zahradě, vysázet je můžete i do skalek (obzvlášť botanické druhy). Velkokvěté krokusy se hodí především do trvalkových záhonů, kam se sázejí v barevných skupinách po několika kusech. Lze je také narychlit a pěstovat jako hrnkové rostliny.

"