Lilek a jeho pěstování
Je plný vitamínů a minerálů, dietní a chutný. Své místo si našel i v české kuchyni. Vypěstujte si vlastní, vytvoříte z něj množství lákavých, lahodných jídel.
Lilek se do našich končin dostal z východní Indie, kde v teplém klimatu roste jako trvalka. V Evropě se objevil během 15. století a zpočátku se pěstoval především jako okrasná rostlina, názory na vhodnost konzumace jeho plodů se tehdy dost lišily. Přílišná konzumace plodů lilku měla způsobovat pominutí mysli a některé národy ji tak považovaly za nebezpečnou.
Baklažán má podobné nároky na pěstování jako papriky. Lilek je zeleninou s dlouhou vegetační dobou, musí se tedy vysévat již od poloviny února do počátku března. Tepelné nároky jsou shodné s paprikami. Jakmile rostlinky vytvoří první pravé lístky, je potřeba přesadit sazeničky do květináčů o průměru 8–10 cm s lehkou, humózní, písčitohlinitou půdou. Po celou dobu by teplota neměla klesnout pod 18 °C, sazenice potřebují dostatek světla, aby nebyly slabé. Sazenice lilků jsou mimořádně teplomilné, a to ještě více než papriky a rajčata. Ven je vysazujte po polovině května – nejlépe do skleníku nebo fóliovníku. Ideální vzdálenost mezi rostlinami je 40 x 40 cm, když se vysadí o něco hlouběji, než jak rostly při předpěstování v nádobách, nic se nestane a je to spíše ku prospěchu (zmohutní tak kořenový systém).
Lilek, stejně jako rajčata a papriky, ale i brambory nebo tabák (se kterými je příbuzný), roste v noci. Nezbytným předpokladem dobrého růstu jsou proto i vyšší noční teploty. Stejně jako rajčata tvoří i postranní výhony, které je potřeba včas odstraňovat. Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku nezapomeňte na opylování, použijte štěteček nebo s rostlinkami můžete i lehce zatřepat.
Na rostlině je nejlepší ponechat čtyři výhony – lilek bude silnější a vytvoří větší plody. Když lilek začne tvořit plody, zvyšují se i jeho nároky na vláhu a výživu.
Zalévejte dostatečně odstátou, nejlépe dešťovou vodou a přihnojujte plným hnojivem. K dopěstování na rostlině se obvykle celkově nechává 5–7 plodů. Plody se sklízejí i se stopkou před plnou zralostí (přezrálé plody mají nahořklá semena). Přezrálost se pozná podle vadnutí slupky a ztráty lesku, měknutí plodů a hnědnutí semen. Plody by měly mít vysoký lesk a intenzivní vybarvení.
Do chladnějších klimatických podmínek byly vyšlechtěny některé odrůdy, které jsou těmto podmínkám přizpůsobeny. Klasický vejčitý tvar, tmavofialovou lesklou slupku a pevnou, smetanově bílou dužninu si zachovává např. lilek český raný, i když má menší plody.
"Plody obsahují dostatek vitaminů A, B a C, ale hlavně některé minerály – draslík, fosfor, hořčík, mangan, měď, sodík, zinek a železo."
Tyto látky napomáhají správné funkci jater, snižují cholesterol v krvi, lilek je vhodný i pro diabetiky, jelikož upravuje hladinu krevního cukru. Pektin obsažený v značném množství v dužině výborně pročistí střeva od nestrávených zbytků potravy a snižuje krevní tlak. Rutin, který se ukrývá pod slupkou, zpevňuje cévní stěny, plody před úpravou proto neloupeme.
Lilek můžeme konzumovat jako hlavní chod, přílohu či z něj udělat chutný salát. Příprava pokrmů z lilků není náročná ani časově, kombinovat je můžeme s masem, sýrem či jinou zeleninou.
