Kotvičník - jak na pěstování
Kotvičník proslul jako rostlina, u které vědci klinickými zkouškami potvrdili, že obsahuje látky, které mají schopnost výrazně zvyšovat pohlavní touhy stejně jako na úkor tuků příznivě ovlivňovat růst svalové hmoty. Dokážou až o 30 % zvýšit hladinu testosteronu u mužů a u žen významně zvýšit hladinu estrogenů. Proto se kotvičníku také říká rostlinná viagra, která však zvyšuje zájem o sexuální život u obou pohlaví a bez zdravotních problémů, které užívání klasické viagry (Sildenafil) někdy provázejí.
Areál přirozeného výskytu kotvičníku zasahuje rozlehlé oblasti Asie, Austrálie i Evropy a není problém ho pěstovat ani u nás. Dobře prospívá i při pěstování ve volné půdě. Jakmile kotvičník jednou zasejeme, přestože je jednoletou rostlinou, díky tzv. samovýsevu ho můžeme na stejném stanovišti pěstovat řadu let. Nejvhodnější obdobím pro výsev semen kotvičníku je konec března a v dubnu. Pozdější výsev je také možný, výnos natě však bude nižší. Před výsevem můžeme semena na dva dny namočit do vody. Semena kotvičníku totiž klíčí nerovnoměrně, přičemž namočením do vody můžeme částečně jejich klíčení uspíšit. Semena vyséváme cca 1 cm hluboko do běžného výsevního substrátu. Jelikož mladé rostliny jsou náchylné na houbové choroby (tzv. padání klíčních rostlin), vyplatí se v případě kotvičníku použít na výsev minimálně propařený substrát nebo ještě lépe s první zálivkou aplikovat přípravek proti houbovým chorobám. První semena při teplotě 20 °C vyklíčí obvykle za 14 dní.
Semenáčky kotvičníku jsou poměrně křehké, proto je přepichujeme opatrně. Po přesazení je vhodné semenáčky opět ošetřit přípravkem proti houbovým chorobám. Jak jsme se zmínili v úvodu, rostliny je možné pěstovat i ve volné půdě, sazenice na konečné stanoviště vysazujeme až ve druhé půlce května (po ledových mužích).
Stejně jako u mnoha jiných rostlin (a kulturních zvláště) kotvičníku nesvědčí chladné a deštivé počasí. Nicméně, při běžném létu se rostlinám pěstovaným venku daří dobře. Rostliny zde téměř vůbec netrpí chorobami ani škůdci, na rozdíl od rostlin pěstovaných ve skleníků, které jsou mšicemi a plísněmi napadány podstatně častěji. Vhodné jsou spíše lehčí, hlinito-písčité až písčité půdy na slunečném stanovišti. Sazenice kotvičníku zde vysazujeme do sponu 30x30 cm.
Rostlin začínají kvést, jakmile jednotlivé výhony dorostou délky okolo 5 cm. Na přípravu čaje či odvaru se využívají celé rostliny i s plody. Nadzemní část rostlin můžeme sklízet v průběhu celého vegetačního období. Sklízíme výhony 10 až 20 centimetrové délky a sušíme je ve stínu na suchém a vzdušném místě. Plody dozrávají postupně a postupně je proto i sklízíme.
Ze sušené nati lze připravovat čaj nebo odvar. Čaj připravíme z jednoho až šesti gramů sušené natě, podle hmotnosti osoby, která ho bude užívat. Rozmělněnou nať zalijeme vroucí vodou a necháme vyluhovat asi 15 min, užívá se pravidelně jeden šálek denně. Mimo vlivu na sexuální touhu a růst a regeneraci svalové hmoty, má kotvičník i další účinky. Nať kotvičníku se používá také při léčení vysokého krevního tlaku a aterosklerózy. Co se týče účinků na lidskou dokáže kotvičník zlepšovat náladu a zvýšit sebedůvěru. Kotvičník obsahuje alkaloidy a jeho užívání proto není vhodné pro osoby mladší 20 let a pro těhotné a kojící ženy.
"
