Kdy začít vysévat zeleninu, květiny či dřeviny? (1)

Srpen

Stále můžeme vysévat salát, především pak polníček, který budeme sklízet až do prvních mrazíků. Pro podzimní sklizeň mladých lístků vyséváme i špenát. Vysít lze ředkve a ředkvičky, ozimou cibuli, kapustu a černý kořen pro sklizeň v dalším roce. Na volné záhony, které by zůstaly prázdné, a nebude jich po dobu tří až čtyř týdnů potřeba, se vyplatí vysít zelené hnojení.

Do vlhké a propustné půdy na polostinné stanoviště vysazujeme cibulky sněženek a bledulek, kandíku psího zubu. Na slunné místo sázíme i na podzim kvetoucí šafrány, do těžší a humózní půdy pak křehké ocúny. Vysazovat můžeme i hlízy venkovních bramboříků. Sázíme je na záhony, ale také ve skupinkách pod stromy či mezi půdopokryvné rostliny (které se nemusí na jaře, na rozdíl od trávníku, sekat).

Konec srpna je vhodný k rozmnožování okrasných jehličnanů. Namnožit si můžete vlastní smrky, thuje, jalovce, tisy a další druhy. V tomto měsíci je možné založit i zahradní vřesoviště.

Září

I v tomto měsíci ještě můžete vysít zeleninu pro letošní sklizeň. Vyrůst stihnou rané ředkvičky, raný salát, roketa. Na podzim vysetý špenát, listová petržel a kerblík poskytnou sklizeň mladých, lístků časně zjara (ideální je pařeniště nebo fóliovník, pomůže i netkaná bílá textilie, kterou se záhon překryje, vzcházející rostlinky ochrání proti chladu).

V září vysazujeme cibuloviny (řebčík královský, narcisy, hyacinty, tulipány, krokusy, ladoňky, ladoničky a puškinie). Většinou vyžadují slunné stanoviště a humózní propustnou půdu. Hloubka výsadby se řídí podle velikosti cibule - jednoduché pravidlo říká, že se sází 2x až 2,5 hlouběji, než je průměr cibule. V lehkých půdách sázíme hlouběji.