Je rozdíl mezi karotkou a pozdní mrkví? A jak ji pěstovat?

Je rozdíl mezi karotkou a pozdní mrkví? A jak ji pěstovat? Mrkev (daucus karota), má spoustu odrůd a i vyšlechtěných barevných variet. Karotka je mrkev raná, zakulacená, se sladkou jemnou dužninou. Pozdní mrkev má dlouhé, špičaté kořeny a je dobře skladovatelná. Pro své všestranné využití, účinky na zdraví i výtečnou chuť je velmi oblíbená. Její pěstování není příliš náročné, zvládnou ho i začátečníci.

Pěstování mrkve ze semínek

Před jarním výsevem půdu musíme řádně zpracovat – půda musí být hluboce zrytá. Je-li těžší, vyséváme mrkev raději na hrůbky – navýšené řady. Nezapomeneme přidat kompost jako zdroj živin, není vhodný chlévský hnůj, protože mrkev nemá přímé hnojení ráda. Záhon pro mrkev vybereme na stanovišti slunečném a vzdušném. Semena mrkve vyséváme od poloviny měsíce dubna, řádky jsou od sebe vzdálené asi patnáct centimetrů, do hloubky max. 1 cm – při velmi hlubokém výsevu by mrkev nevyklíčila a vznikla by holá místa. Výsevy pravidelně zaléváme.

Mrkev jako bohatý zdroj vitamínů

Mrkev je zásadním zdrojem provitaminu A – betakarotenu (karoten je nejlépe využitelný v mrkvi tepelně upravené s tukem – v takové podobě ho lidské tělo využije až 60 %, zatímco ze syrové jemně strouhané mrkve asi 30 % a kousáním mrkve jen 5 %). Dále v ní najdeme vitamin C, vitaminy skupiny B, vitamin E a kyselinu nikotinovou. Z minerálních látek má vysoký obsah draslíku, hořčíku, fosforu, ale i chlóru, obsahuje též četné stopové prvky – bór, vanad, železo, jód, kobalt, měď, mangan, zinek.

Konzumací mrkve zvyšujeme celkovou odolnost organismu, je doporučována při zácpě, při onemocnění jater, ledvin i cév (má být podávána zejména pacientům po infarktu), znám je i vliv konzumace mrkve na kvalitu zraku. Ve větších dávkách mrkev nekonzumujeme při onemocnění žaludečními vředy a také při cukrovce, protože obsahuje sacharózu.

"Pro své všestranné využití, účinky na zdraví i výtečnou chuť je mrkev velmi oblíbená."

Odrůdy mrkve

• Tinga – pozdní, vysoce výnosná odrůda, kořeny jsou dlouhé 20–22 cm, lze je dlouhodobě skladovat, je vhodná pro pěstování na hrůbcích a pro mechanizovanou sklizeň, vegetační doba je přibližně 157–162 dní.
• Stupická k rychlení – raná, jemná, sladká dužina, pro přímou spotřebu, vegetační doba 93–98 dnů.
• Cidera – pozdní, vegetační doba 145–155 dnů, velmi dlouhý kořen.
• Rothild – vhodná ke skladování, vysoká výnosnost, aromatická sladká chuť.
• Karotela – poloraná, vegetační doba 105–110 dnů.
• Darina – pozdní, výborná skladovatelnost, vegetační doba 137–142 dnů.
• Jubila – karotka vhodná k rychlení, válcovitý tvar a výtečná sladká chuť, vhodná k přímé spotřebě.
• Chantenay – netradiční odrůda s délkou kořene do 10 cm, vegetační doba cca 70 dní.
• Olympus – pozdní, velmi dobrá skladovatelnost, vegetační doba 160–170 dnů.
• Karotina – raná, kořen válcový, oranžové barvy.
• Maxima F1 – pozdní, vhodná pro skladování.
• Purple Haze F1 – raná, netradiční purpurová barva, i když původní druhy fialové byly.
• Katrin – poloraná odrůda typu Chantenay, kořeny jsou krátké, trojúhelníkové o délce 11–13 cm s tupým zakončením, je odolná vůči vybíhání do květu, je vhodná k přímé konzumaci, ke konzervaci ale i ke středně dlouhému skladování, dobře snáší i horší podmínky k pěstování a těžší půdy, vegetační doba je přibližně 125–130 dní.