Jak si poradit se škůdci a nemocemi paprik?
Papriky jsou skvělou zeleninou, která má široké využití v kuchyni. Bohužel jsou také poměrně náchylné na různé virové a houbovité choroby. Před škůdci či chorobami je neochrání ani skleník nebo fóliovník. Jak si s nimi poradit?
Mezi nejčastější škůdce, kteří rostliny vysávají a mohou je zcela zlikvidovat nebo na ně přenést další virové nákazy patří mšice řešetláková (velmi dobře na ni účinkuje přípravek Mospilan 20 SP) a dále pak molice – malé bílé mušky, které s oblibou napadají zeleninu i okrasné rostliny. Objeví-li se na paprikách jemné pavučinky, pak je to známka, že papriky napadly svilušky, naopak drobný trus je důsledkem působení třásněnek. Prevencí je pravidelná pečlivá kontrola a včasný zásah již při zjištění prvního výskytu. Na škůdce ve větší či menší míře zabírají postřiky, ale také likvidace napadených částí rostlin. K nevítaným návštěvníkům patří také vrtalky zahradní (mušky, které na listy nanesou svá vajíčka, ta se vyvinou v larvy, napadení vrtalkami poznáme podle světlých chodbiček, které larvy vyvrtávají do starších listů, v těchto chodbičkách se vyvíjejí, postupně je rozšiřují a vyžírají vnitřní části listů). Papriky také často napadá motýl zavíječ paprikový, jehož působení je podobné jako u vrtalky (samice také naklade na listy vajíčka, z nichž se vyvinou růžově až nazelenale zbarvené housenky, dorůstající 1–1,5 cm, housenky se vyvíjejí často přímo uvnitř plodů, čímž je likvidují). Po napadení škůdci jsou rostliny oslabené, deformované a může dojít i k celkovému úhynu.
Mezi nejčastější nákazy paprik patří virus mozaiky okurky, bronzovitost rajčete či skvrnitost papriky a rajčete. Všechny způsobují skvrny na plodech, různý stupeň jejich zmenšování či deformace, poslední jmenovaná dokonce praskání plodů i listů a jejich následné opadávání. Jedná se o vážné choroby a takto napadené rostliny se doporučuje zlikvidovat. Listy, ani plody těchto rostlin nedávejte do kompostu, ale vyhazujte je přímo do odpadu, protože viry by mohly v kompostu přežít a nakazit pak další úrodu. Z houbovitých chorob se často objevuje bílá či šedá hniloba, která se nachází zejména na místech po odstranění plodů (pokud plody odstraňujete před jejich dozráním nebo nešetrným způsobem a místo po odříznutí se špatně hojí, je tak náchylné k napadení hnilobou). Pěstitele paprik dokáže velmi potrápit i hniloba kořenů a kořenového krčku (zlikvidujte napadené části rostlin, případně celou rostlinu a půdu po ní vydezinfikujte).
Z fyziologických nemocí mohou papriky trpět tzv. nekrózou (porucha způsobená nedostatkem vápníku či nadbytkem draslíku nebo dusíku v půdě). Rostlinám odumírají květní konce plodů a celá rostlina se postupně deformuje a přestává růst. Při nevyvážené výživě se může také objevit chloróza neboli žloutenka (nedostatek železa ve vápenité půdě). Jednotlivé typy žloutenky mohou mít také různé příčiny – objeví-li se na vrcholcích rostlin, bývá to známka nedostatku dusíku, naopak na spodní straně listů je to známka nedostatku hořčíku (projevem je žloutnutí částí mezi žilnatinou). Dodáme-li rostlině potřebné živiny, které postrádá, brzy se vzpamatuje (existují i speciální postřiky, které se aplikují přímo na listy).
