Jak na choroby a škůdce přírodní cestou
Připomíná vám práce na zahradě spíše válečné tažení, než jako činnost, která by měla být zálibou přinášející radost a užitek? Jako první sáhnete na pomoc po chemickém přípravku? Nechtělo by to řešit potíže více do hloubky? Nevhodnými zásahy a špatně zvolenou technikou pěstování si totiž často vytváříme nerovnováhu mezi organismy na své zahradě sami.
Dříve běžně prodávané přípravky na likvidaci chorob a škůdců se najednou nedají sehnat. Některé prostředky byly zcela zakázány (bylo totiž zjištěno silně toxické složení nevhodné i pro jiné organismy, než pro ty, pro které byly určeny), nové nejsou příliš spolehlivé, protože obsahují nízkou koncentraci účinných látek. Často používané synteticky vyráběné látky na hubení škůdců současně hubí i užitečné pomocníky, kteří se za normálních podmínek obtížnými škůdci živí.
Vyzkoušejte jiné řešení, vynechte chemické postřiky a pomozte si jinak. Možná se to zdá, jako běh na dlouhou trať, ale určitě se to vyplatí. Nalákejte do zahrady užitečné živočichy, kteří s obtížnými škůdci zatočí - pestřenky, škvory či slunéčka sedmitečná (připravte jim hmyzí hotely i další přírodní úkryty). Účinné je také použití prostředků biologické ochrany, díky kterým se zbavíte slimáků, lalokonosců, mšic i jiných nevítaných hostů. Řadí se sem třeba parazitické hlístice, kterými účinně potlačíte obtížné lalokonosce, na něž dříve platily pouze silně toxické přípravky nebezpečné jak pro přírodu, tak i pro vás samotné. Parazitické hlístice rodu Phasmarhabditis zase hubí slimáky. Na smutnice, mšice i molice fungují žluté lepové pásky, které stačí zavěsit v blízkosti rostlin, se sviluškami si poradí draví roztoči, kteří se aplikují hned poté, co se svilušky na rostlinách objeví. Biologickou ochranou rostlin lze vyřešit také potíže způsobené obalečem jabloňovým, pilatkou jablečnou, strupovitostí i padlím. Začnete-li navíc používat bylinné jíchy úspěch je téměř zaručen. Jestliže si chcete vyrábět vlastní bylinné jíchy na hnojení a přírodní postřiky, limitováni jste jen dobou růstu vhodných rostlin. Např. zatímco kopřivy využívané k výrobě hnojiva jsou dostupné od konce března prakticky až do zámrazu, ochranný postřik ze žlutě kvetoucích vratičů vytvoříte jen během plného léta. Biologická ochrana rostlin nemá většinou dlouhou trvanlivost, musí se dodržovat určitá pravidla a je nutné ji častěji opakovat.
Pro nastolení rovnováhy v zahradě je také nezbytné podpoření rostlinné diverzity a druhově pestrých výsadeb. Pokud budete rostliny pěstovat v druhových monokulturách, riziko přemnožení škůdce zvyšujete, ten se navíc na velkých plochách jednoho druhu šíří rychlostí blesku. Zeleninu pěstujte v polykultuře, mezi sazenice vysazujte užitečné rostliny (určité druhy bylinek jako je saturejka, levandule nebo tymián či letniček škůdce odpuzující). Například při společném pěstování mrkve a cibule je škůdce mrkve pochmurnatka mrkvová odpuzována silicemi cibule a mrkev zase odpuzuje květilku cibulovou, aksamitník potlačuje půdní háďátka, kopr se nelíbí běláskovi zelnému, levandule mají v nelibosti slimáci a ploštice a řebčík odpuzují hlodavce. Náletu některých škůdců zabráníte bílou krycí netkanou textilií, např. bělásků na brokolici a kapustu nebo dřepčíků na ředkvičky, která navíc zeleninu rychlí a chrání proti chladu.
"
