Hrách dřeňový nebo cukrový?
Jestli vám nevyšlo setí hrachu v březnu nebo dubnu, nic moc se neděje. Hrách můžete klidně vysévat až do léta a o úrodu nepřijdete. Pěstovat můžete hrách dřeňový nebo cukrový. Na pěstování je poměrně nenáročný, můžete ho pěstovat nejen na zahradě, ale dařit se mu bude i na balkoně v truhlíku nebo v květináči.
Běžně se u nás pěstuje hrách setý (Pisum sativum), dřeňový má pevnou slupku a velká šťavnatá zrna, která se z hrachových lusků vybírají nezralá a většinou je hned sníme, cukrový má lusky bez tvrdé slupky a je výrazně sladší, nezralé a křehké ploché lusky se konzumují celé.
Hrách obsahuje vitaminy C, B1, B2, B3, B6, E, kyselinu listovou, provitamin A, z minerálních látek hodně hořčíku a draslíku, dále vápník, fosfor, železo, měď a molybden a také nezvykle vysoký podíl hodnotných bílkovin. Konzumace hrachu podporuje činnost slinivky břišní, mírně snižuje krevní tlak a cholesterol, zlepšuje stav ledvin a neměl by chybět ani v jídelníčku lidí s jakýmkoli srdečním onemocněním.
Oba druhy vysévejte nejčastěji od počátku dubna na záhon nebo do nádob. Má poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí už při 1 °C, roste od 4 °C a nespálí ho ani jarní přízemní mrazíky. Při vysokých teplotách (nad 30 °C) špatně probíhá opylení, hrách nenasazuje lusky, předčasně dozrává a zasychá. Na půdu není příliš náročný, dobře prospívá v nevyhnojené, lehké hlinité půdě. Semena sázíme do řádku o hloubce 5–7 cm, vzdálenost řádků se pohybuje s ohledem na vybranou odrůdu od 15 do 40 cm.
Proti virovým a houbovým chorobám je možné semena před výsadbou namořit v heřmánkovém nebo česnekovém nálevu: 2 lžičky sušených květů nebo 2 stroužky česneku zalijte 200 ml vroucí vody, nechte vyluhovat asi půl hodiny, sceďte a nechte vychladnout. Do nálevu semínka namočte na 6–8 hodiny – nejlépe přes noc, nechte zrnka oschnout a vysejte. K růstu potřebuje hrách oporu, jakmile hrách vzklíčí, naveďte ho k ní na oporu, tím zvýšíte kvalitu plodů i bohatost úrody. Hrachu prospívá společnost okurek,mrkvea hlávkového salátu.
Před škůdci ho ochráníte, když budete v jeho bezprostřední blízkosti pěstovat saturejku a lichořeřišnici. Naopak se nesnese s fazolemi, protože mají stejné nároky na půdu a napadají je i stejní škůdci a nemoci, nesvědčí mu ani společnost cibule, česneku, brambor a rajčat. Vegetační doba hrachu je 56–80 dní. Najednou můžete vysít několik odrůd s odlišnou vegetační dobou, tedy velmi raných s ranými, polopozdními a pozdními a sklizeň si tak prodloužit. Záhon pravidelně odplevelujte a mírně kypřete půdu, při suchém počasí zavlažujte.
