Heřmánek – pěstování a využití

Jako léčivá rostlina byl znám již v pravěkých kulturách. Stejně jako v Egyptě, kde byl zasvěcen slunci, pro své léčivé účinky si ho vážili i staří Řekové. Heřmánek se tehdy inhaloval, šňupal, sušené listy sloužily jako kuřivo při záchvatech astmatu i nespavosti. Mnozí ho označují za nejúčinnější zklidňující rostlinu na Zemi. Jde o jednoletou vonnou bylinku s typickými bílými lístky kolem žlutého květního lůžka.

Snadno si tuto rostlinku vypěstujete i doma. Vhodným stanovištěm pro výsev heřmánku (Matricaria chamomilla) je záhon na plném slunci s propustnou a lehkou půdou. Záhon udržujte v bezplevelném stavu. Heřmánek roste pomaleji a potřebuje čistý, obdělaný záhon dobře zásobený živinami, třeba z vyzrálého kompostu. Nesvědčí mu nadměrné vlhko ani nadměrné sucho, zálivka by měla být podle potřeby přiměřená. Semena se vysévají od poloviny srpna do konce září. Do zimy rostlinky dobře zakoření a první sběr může být již zjara. Z jarních výsevů se heřmánku příliš nedaří, semenáčky vzchází střídavě a porost je nerovnoměrný. Semena klíčí na světle, vysévejte je proto na povrch utužených řádků vzdálených od sebe cca 15 cm.

Heřmánek dokáže přezimovat v přízemní růžici a na stanovišti vydrží až 3 roky, i přesto, že je brán jako jednoletka. Květy heřmánku sbírejte ihned po rozkvětu, později by se mohli začít rozpadat při tvorbě semen. Rostliny heřmánku nakvétají od června do podzimu v podstatě nepřetržitě. Sbírejte pouze květy, stopku květu nenechávejte nikdy delší než 2 cm, jinak se znehodnotí. Heřmánek se suší ve slabé vrstvě, při teplotách 30–40 °C, správně usušené květy by měly mít bílé lístky, zelený kalich a stopku, vůně je příjemná. Skladujte je v suchu a tmě.

V doporučených dávkách je velmi vhodný i pro děti, a to především při křečích a bolestech břicha, zároveň jej mohou užívat rovněž těhotné a kojící ženy. Používá se nejčastěji jako nálev (postřik na semenáčky jiných rostlin, má zvýšit jejich kondici, v kompostu působí jako urychlovač zrání), odvar (přidává se do koupelí pro osvěžení a relaxaci), zábaly (odstraňují únavu a mírní záněty všeho druhu).

Roste-li heřmánek v blízkosti oslabených rostlin, pomůže jim se vzpamatovat. Odvar z květů používaný jako nápoj má posilující a zklidňující účinky, na zánět v krku ho lze využít jako kloktadlo, výluh proti nadýmání, při žaludečních problémech či při zánětech dýchacích cest. Masti se využívají při léčbě kožních onemocnění. Heřmánek obsahuje sloučeninu apigenin, která oslabuje rakovinné buňky a zabraňuje jejich šíření i množení – protinádorové účinky byly objeveny např. u rakoviny kůže, krve, žaludku, jater, tlustého střeva, plic, štítné žlázy, prsu i vaječníků.