Echinacea / Třapatka – pěstování a využití
Třapatka nachová (Echinacea purpurea) se primárně pěstuje jako okrasná rostlina, ale nesmíme opomenou ani její léčivé účinky, jelikož jde o velmi ceněnou léčivku. Patří do čeledi astrovitých, prozrazují to na ní soukvětí, která jsou posazená jednotlivě na větvených květních stvolech. Pochází ze střední a západní části USA. Původní obyvatelé Severní Ameriky – indiáni, třapatku využívali při bolestech zubů a krku, při kašli, k hojení ran i jako antisérum při hadím uštknutí. V Evropě se pěstovala nejprve jako okrasná rostlina.
Patří mezi vytrvalé rostliny. Dorůstá výšky 25–130 cm. Kvete v období od července až do listopadu. Přezimuje ve formě rozvětveného kořene. Oválné kopinaté listy jsou v růžici stopkaté, na květních stvolech se mění na přisedlé a postupně se zmenšují. Květenství třapatky připomíná svými „bodlinami“ ježka, odtud pochází její rodové jméno – Echinacea. Z hlediska obsahových látek účinnější, ale méně pěstovanou, je třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia). Vyznačuje se užšími listy, kratšími a stočenými korunními plátky květů a kůlovitým kořenem.
Semínka se vysévají v březnu (pro předpěstování sazeniček), za dva měsíce jsou rostlinky schopné k výsadbě na záhon. V druhé polovině května rostlinky vysazujte na slunné místo, do výživné, lehčí půdy. Je vyšlechtěno několik barevných variant, takže pokud se vám do zahrady nehodí svou barvou purpurové třapatky, zvolte odrůdu White swan s bílými květy. Rostliny krásně vyniknou především v rámci skupinových výsadeb.
Třapatky mají široké spektrum účinných látek – flavonoidy, polyacetylenové sloučeniny, polysacharidy, terpenické uhlovodíky, vitaminy. Samostatně tyto jednotlivé složky nemají žádný účinek. Extrakt z rostliny působí proti zánětlivým onemocněním, zvláště proti bakteriím a virům. Nejvíce je však ceněno posílení lidské imunity. Při běžném užívání nejsou známé žádné vedlejší nežádoucí účinky.