Dýňobraní

Různě tvarované dýně a tykvičky jsou nepostradatelnou podzimní dekorací, dodají zákoutím opravdu podzimní atmosféru, ale takový poctivý dýňový kompot…
U nás se dýně, tykve, nebo turek, jak se jim také někdy říká, pěstují už dlouho, původem ale pochází z teplých oblastí Jižní Ameriky. Jejich chuť není nijak výrazná, ale pokud je dobře zpracujete, bude zajímavým a hlavně zdravým obohacením domácí kuchyně.

Sklizeň

Dýně začínáme sklízet již začátkem podzimu, první lehké přízemní mrazíky by je mohly totiž poškodit. I přesto by však měly být dobře vyzrálé (slupka zralých plodů je velmi tvrdá, matná, oproti nezralým lesklým plodům, na stonku se tvoří malé suché praskliny a postupně zasychá).

"Ponecháte-li dýním alespoň 5 cm dlouhé stopky, vydrží déle."

Při manipulaci dáváme pozor, aby se stopka neodlomila, vzniklé místo by bylo vstupní branou pro mikroorganismy, jež podnítí rozklad. Sklizené plody ještě několik dní dosušujeme. Panuje-li babí léto, tj. krásné, teplé, slunečné počasí, přes den je můžeme nechat venku, na chráněném místě. Je-li typické sychravé podzimní počasí, je nejlepší umístit je poblíž kamen nebo topení, kde se teplota pohybuje až kolem 30 °C.

Okrasné tykvičky, které si chcete nechat jako stylovou dekoraci, sklízejte nejpozději, jak jen to počasí dovolí, aby patřičně vytvrdly. Vůbec nevadí, že listy už odumírají. Asi dva týdny poté je ještě dosušujte. Ideální je nechat je doschnout na sluníčku. Při sušení je občas obrátíme.

Dýně uskladníme tak, aby se vzájemně nedotýkaly, např. zavěšené v síťkách nebo uložené na policích na slámě. Místnost musí být vzdušná, s teplotou nejlépe mezi 10 až 18 °C, a vzdušnou vlhkostí mezi 50-75%. Na takovém místě nám mohou dýně vydržet až 4 měsíce.

A jestli nevíte, co s úrodou, vyzkoušejte třeba polévku, omáčku na špagety nebo kompot, nejsou vůbec špatné…