Dýně jsou nepostradatelnou součástí podzimních dekorací
Dýně, nebo také tykve, jsou původem z Ameriky, stejně jako brambory, fazole, rajčata, papriky nebo kukuřice. Jedná se o teplomilnou zeleninu, které optimálně vyhovuje teplota kolem 18–25 °C. Při poklesu teplot pod 5 °C, zastavují svůj růst, a dokonce může dojít i k poškození rostlin. Podzimní mrazíky pak zlikvidují nejen nadzemní části rostliny, ale při delším působení výrazně poškodí i plody.
Tykve pěstujeme jak z přímého výsevu, tak i z předpěstované sadby. V první variantě rostliny pokračují v růstu bez přesazovacího šoku a v příznivých podmínkách často prospívají lépe než ty předpěstované. Přijde-li ovšem po vysetí chladné a vlhké počasí, naklíčená semena mohou v půdě snadněji ühnívat.
Dýně potřebují dostatek organické hmoty v půdě, pěstujeme je proto v takzvané první trati. Budou rády za přilepšení chlévským hnojem nebo rozleženým kompostem. Můžeme je však pěstovat i přímo na kompostu, čehož se využívá hlavně na malých zahradách. Záhon po výsadbě udržujeme v bezplevelném stavu. Velké listy poté zakryjí jeho plochu a částečně tak zabrání prorůstání plevelů.
Dýně pěstujeme jak pro plody, tak pro jejich semena, které jsou taktéž oblíbenou pochutinou. Obsahují vysoký podíl tuků (50 %), dále je tvoří z jedné třetiny bílkoviny, vláknina, zinek, hořčík, mangan, železo a obsahují i látky pomáhající se zbytnělou prostatou. Konzumovat se dají i květy tykví – v mexické kuchyni se plní a v italské zase dusí či smaží.
Plody se sklízejí plně vyzrálé, s co nejtvrdší slupkou. Je-li na dlouhém výhonu tykve nasazeno více plodů, sklízet začínáme od těch nejstarších, které rostou blíže ke kořenu rostliny. Dýně trháme s dvou až pěticentimetrovou stopkou, pokud byste ji ulomili celou, vznikne rána, kterou se může do zeleniny dostat infekce. Uskladňujeme je ve sklepě či spíži, s teplotou nad 12 °C, ještě před příchodem mrazů. Není pro ně vhodný studený a vlhký sklep. Při správném skladování vám vydrží až do jara.
