Dvouletky seté koncem léta
Pokud máte chuť věnovat trochu času své okrasné zahrádce ještě na podzim, zkuste si vysít dvouleté květiny, které pokvetou během příštího jara a léta.
Oblíbenými dvouletkami jsou macešky neboli violky zahradní (Viola x wittrockiana). Nejvhodnější termín pro jejich výsev je červen až červenec, tehdy kvetou na podzim a na jaře. Pokud jste to nestihli, ještě stále si stíháte vypěstovat vlastní macešky i ze srpnových výsevů. Takto nepokvetou na podzim, ale zato budou kvést i v létě. Macešky tvoří kompaktní trsy vysoké a široké kolem 20–25 cm. Hodí se tedy na obruby záhonů i do nádob. Na trhu je velké množství odrůd s květy modrými, žlutými, oranžovými, fialovými i bílými. Stanoviště má být slunečné až polostinné, půda propustná. Semena klíčí ve tmě, přihrňte je tedy tenkou vrstvou zeminy a po vysetí často zalévejte, zejména v suchém počasí. Semena můžete vysévat přímo na stanoviště nebo sadbu předpěstovat. Pokud máte skleník nebo pařeniště, je to ideální, zde můžou sazeničky přezimovat bez problémů a na stanoviště je vysazujte až na jaře. Pokud rostlinky přesadíte na podzim, tak je přikryjte chvojím, aby nezamrzly.
Hvozdík vousatý (Dianthus barbatus) lze také vysévat i koncem léta. Tento druh hvozdíku vyžaduje slunné až polostinné stanoviště, výživné a propustné půdy. Jednotlivé kultivary dorůstají 40–60 cm a květy mají různé barvy – fialové, červené, růžové nebo bílé, často s jinak zbarveným středem. Květy některých kultivarů dokonce hezky voní. Semena vysévejte řídce, abyste pak nemuseli rostlinky přepichovat. Ideální vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami je 20–25 cm. Před příchodem mrazů mladé rostlinky přikryjte chvojím, aby bez problémů přezimovaly. Příští rok v létě se pak dočkáte krásných sametových květů, které se díky dlouhé trvanlivosti hodí i k řezu do vázy.
Pomněnka lesní (Myosotis sylvatica) je velice hezká dvouletka. Dorůstá do 30 cm a hodí se především do předních partií nebo na okraje květinových záhonů. Její květy jsou nebesky modré, ale na trhu jsou i kultivary s bílými a růžovými květy. Jejich krása nejvíc vynikne ve skupinových výsadbách. Vyhovuje jí slunné až polostinné stanoviště. Na půdu není náročná, ale měla by být humózní a vlhčí. Semena se vysévají řídce na prokypřený a bezplevelný záhon, nebo do nádob. Podobným druhem je vytrvalá pomněnka vysokohorská (Myosotis alpestris). Kvete později než předchozí druh – od června do září. I tento druh vyžaduje vlhčí a propustnou půdu. Hezky roste a kvete na slunci i v polostínu. Zajímavostí je, že jsou květy pomněnky vysokohorské večer aromatické.
