Dáváte svým rostlinám takovou péči, jakou potřebují?

Během svého vývoje rostliny procházejí výraznými změnami. V každé životní fázi mají tedy trochu odlišné požadavky na výživu a každé fázi odpovídá i konkrétní hnojení. Jak jim můžete přilepšit, aby dobře rostly, kvetly a plodily?

Hnojení rostlin má za cíl posílit tu část rostliny, pro kterou daný druh pěstujeme. Rostliny by měly být hnojeny především prostřednictvím půdy. Měly by mít tedy v půdě k dispozici tolik živin, aby je jejich nedostatek nelimitoval ve výnosu, pro který jsou pěstovány.

Ideální je kvalitní půda s dostatkem živin a organické hmoty, k němuž by měla vaše péče směřovat. Vždy je lepší dát přednost hnojivům s pomalým působením, která jsou v půdě rostlinám k dispozici déle. Jde většinou o hnojiva přírodního původu, tedy kompost, hnůj, rohovou moučku, vápenec a dolomitický vápenec. Tyto látky mají nižší koncentraci živin, jejich dávka tedy bude ve srovnání s průmyslově vyrobenými hnojivy větší. Průmyslová hnojiva jsou oproti nim obvykle lépe rozpustná ve vodě, a nástup jejich účinku je tak rychlejší. Jestliže ale rostliny mají slabé kořeny a zrovna nejsou ve fázi silného růstu, větší část živin se může vyplavit, kořeny je nezachytí, a dochází k zasolování půdy a kontaminaci spodní vody sloučeninami fosforu a dusíku. Doporučené dávky průmyslového hnojiva je tudíž lepší rozdělit na dvě nebo tři dávky s několikatýdenním rozmezím. Průmyslová hnojiva v zahradě používáme spíše pouze pro povzbuzení růstu porostu po napadení škůdci, po krupobití, u náhradní plodiny apod.

Co se týče bližšího složení půdy, pro rostliny mají z chemických prvků největší význam dusík, draslík a fosfor. V počátcích růstu je pro rostlinky nejdůležitější vytvoření silných kořenů a založení listové růžice, k tomu jim dopomůže více draslíku. Pak následuje fáze rychlého růstu, kdy rostliny vytvářejí nad zemí i pod zemí hodně hmoty, a stoupá výrazně potřeba dusíku. Zakládání květů a s tím spojený vznik plodů je charakterizován zvýšenou spotřebou fosforu. Důležité jsou také mikroprvky. Komplexem mikroprvků bývají obohacena umělá hnojiva pro speciální porosty nebo rostliny.

Přebytek i akutní nedostatek základních živin a mikroprvků se projeví na vzhledu rostlin. Je možné si jej splést i s chorobou rostlin. Do jisté míry bývá takovéto poškození vratné, což znamená, že při dodání chybějícího prvku se stav rostliny po čase upraví a vrátí k normálu. Deficit prvku v rostlině však nemusí být způsoben jeho nedostatkem v půdě, ale půdní reakcí, která jeho příjem znemožňuje.

Při léčebných zásazích je rychlou pomocí postřik kapalnými hnojivy, kdy je příjem prvků zprostředkován přes listy. Nejčastěji se tak provádí postřik při nedostatku vápníku nebo železo při chloróze.

Kromě volby ideálního substrátu či správného hnojiva růst a výnos rostlin ovlivňují také okolní podmínky. Při umisťování rostliny je vhodné věnovat zvýšenou pozornost výběru stanoviště. Obecně lze říci, že každá rostlina potřebuje dostatek kyslíku, vody, světla a ideální vlhkost vzduchu. Pokojové rostliny je například vhodné pravidelně postřikovat vodou z rozprašovače a otírat prach z listů.

Každá rostlina má své nároky na zálivku, je proto důležité následovat doporučení pro množství zálivky pro danou rostlinu. Rostlina vyžadující větší množství vody by měla mít substrát stále vlhký. Rostlinu, která nemá na zalévání nijak vysoké nároky, můžeme zalít až v okamžiku, kdy je substrát zcela suchý. Jsou i takové rostliny, které nevyžadují vodu téměř vůbec, těm můžeme nechat substrát suchý delší dobu. Myslete na to, že pokud se v létě rozhodnete přemístit rostlinu z domova ven na sluníčko, nároky na zálivku se mnohonásobně zvýší.