Červená řepa – elixír zdraví
Řepu naloženou ve sladkokyselém nálevu známe určitě všichni a tak má již červená řepa čestné místo na naší zahrádce. Pokud máte např. sklep, či jiné prostory vhodné ke skladování, vydrží vám až do jara.
První zmínky o řepě jsou staré 3 000 let, pochází ze Středomoří, přesněji z oblasti tehdejší Babylonie. Byla používána nejen k jídlu, ale i jako lék. V 8. století př. n. l. se rozšířila po celé Evropě, později i do Severní Ameriky a asijských zemí.
Pěstování řepy
Osivo vyséváme přímo na záhon od poloviny dubna do konce května. Řádky by měly být vzdálené 30–40 cm od sebe. Na půdu nejsou žádné zvláštní nároky, není vhodná půda kyselá a štěrkovitá, ty řepa nesnáší a měla by být bez hrudek a kamenů. Řepa nemá ráda čerstvě vyhnojený pozemek, je rostlinou druhé tratě. Citlivě reaguje pouze na nedostatek boru. Vegetační doba je od 60 do 120 dnů, dle odrůdy. Po vzejití řepu vyjednotíme na vzdálenost 8–10 cm, pravidelně ji odplevelujeme a okopáváme. Aby narostly velké bulvy, potřebuje dostatek vláhy. Je možné ji přihnojovat během vegetace plným hnojivem nebo rostlinnými výluhy.
Sklízet můžeme podle potřeby. Na začátku léta jsou bulvičky jemné, sladké a křehké. Před příchodem prvních mrazíků, však sklidíme všechny bulvy, které buď zkonzervujeme, nebo uložíme do vlhkého písku ve sklepě. Nať neodřezáváme, ale odkroutíme ji. Stejně jako listy špenátu, lze zpracovat i listy řepy.
Řepa pro zdraví
Řepa obsahuje důležité minerální látky jako draslík, hořčík, železo, jod, mangan, zinek, což ji mezi zeleninami řadí na jedno z předních míst. Působí jako silná zásada a pomáhá vyrovnávat pH organizmu. Bohatě je zastoupené i barvivo antokyan, které má antioxidační účinky, a betain, který spolu s ním pomáhá snižovat krevní tlak, pomáhají při ateroskleróze a působí ozdravně na játra. Řepa svým obsahem antioxidantů patří do seznamu deseti druhů zeleniny s jejich nejvyšším obsahem. Rozpustná vláknina reguluje trávení a snižuje LDL cholesterol. Nejzdravější je syrová.
