Bylinky od A do Z, aneb není bylina, aby na něco nebyla - Kontryhel obecný
Vytrvalá léčivá bylina 10 až 30 cm vysoká, která kvete od května do září. Najdeme ji od nížin po hory, na loukách, pastvinách, u cest či u potoků, prameništích, ve světlých vlhčích lesích, a to po téměř celé Evropě. Je to rostlina s dlouhým oddenkem, pokrytým zbytky odumřelých listů, z něhož vybíhá přízemní růžice dlouze řapíkatých, dosti tuhých, v obrysu ledvinitých 9–11 laločných listů, které jsou svrchu lysé, na spodní straně a řapících ochlupené. Květy jsou pravidelné, drobné žlutozelené a tvoří koncová vrcholičnatá květenství podobná klubku.
Nať a listy obsahují nejvíce léčivých látek (proto se také sbírají od května do září) – třísloviny, silice, hořčiny, vitamin C a další. Rostlina je považována za zdroj tzv. fytohormonů (jsou to rostlinné hormony, které dokáží v lidském těle stimulovat procesy řízené vlastními, lidskými hormony). Sušíme ji běžným způsobem ve stínu, co nejrychleji a ve slabých vrstvách, jelikož droga je velice choulostivá, snadno se zapaří a suchá je naopak velmi drobivá. Správně usušená má původní zbarvení, je bez pachu a má svíravou nahořklou chuť. Znehodnocující jsou především jinak zbarvené části a cizí organické příměsi.
Dříve se kontryhel v lidovém léčitelství používal na různé neduhy – zejména proti průjmům, střevním katarům, při silné menstruaci, špatném trávení, nadýmání, katarech dýchacích cest, plicní tuberkulóze, žaludečních vředech, cukrovce, vodnatelnosti, jaterních a ledvinových chorobách, zánětech močového měchýře, krvácení a k posílení dělohy před porodem. Používal se také zevně, jako odvar k omývání špatně se hojících ran, ekzémů, vředů nebo při zánětech ústní dutiny. Znám je i jeho účinek proti cukrovce a obezitě.
Dodnes se používá jako svíravý prostředek při průjmech, při silné menstruaci a preventivně k potlačení klimakterických příznaků, má i mírný protikřečový a močopudný účinek, je také součástí metabolických čajových směsí používaných při redukční dietě. Frauenmantel v překladu „ženský plášť“, je německý název kontryhele, což také napovídá, že se jedná především o „ženskou“ bylinu - od počátků křesťanství je zasvěcena Panně Marii.
Pro pěstování kontryhelu je vhodné slunné až polostinné stanoviště a dobře propustná nevysychavá půda. Půda by neměla být dlouhodobě přeschnutá, ale také ne přemokřená. Nejlépe se množí na jaře dělením trsů nebo semeny. Po odkvětu rostlinu seřízneme.
"
