Bylinky od A do Z, aneb není bylina, aby na něco nebyla - Aloe pravá

Jde o jednoděložnou, vytrvalou, stálezelenou, sukulentní bylinu s přízemní růžicí dlouhých dužnatých a na okraji řídce ostnitých listů. V přírodě rostoucí rostliny vytvářejí odnože a často pak tvoří husté trsy. Některé z forem mají listy světle skvrnité (Aloe vera var. chinensis). Květy aloe jsou žluté a červeně naběhlé, válcovitého tvaru, uspořádané ve štíhlém a poměrně vysokém hroznovitém květenství. Květy opylovávají ptáci konzumujícími nektar. Plody tvoří tobolka s mnoha semeny.

Původem je aloe nejpravděpodobněji z Arabského poloostrova. Po tisíce let je využívána jako léčivá rostlina a její používání se rozšířilo po celém světě – nejstarší důkazy o jejím využití pocházejí z raného Egypta z doby před 6000 lety. Rostlina se používá v tradiční indické, čínské i arabské medicíně. Z aloe se získávají dva základní produkty s odlišným působením a využitím, známé jako gel a latex – gel se aplikuje zejména zevně na spáleniny, drobnější poranění a odřeniny, latex je obsažen ve vodivých pletivech v podpokožkové části listu (při podání vnitřně působí mj. jako razantní projímadlo). Zastoupení obsahových látek (např. poměr různých polysacharidů) v gelu z aloe se různí v závislosti na druhu či varietě rostliny, klimatu a růstových podmínkách, není tedy konstantní.

Latex obsahuje větší koncentraci účinných látek v mladých rostlinách, v horní části listové růžice, v koncové třetině a na svrchní straně listu. Produkty z aloe jsou součástí nepřeberného počtu různých kosmetických přípravků a zdravotních a potravních doplňků, šťáva se prodává jako zdravotní doplněk, gel se přidává do různých léčivých přípravků, čajů, mléčných výrobků, zmrzliny a cukrovinek, je součástí řady kosmetických výrobků, jako jsou hydratační krémy, krémy na ruce a obličej, pleťová mléka, mýdla, opalovací krémy, šampóny a vlasová tonika, holicí kosmetika, přísady do koupele, líčidla aj., je však též součástí čisticích prostředků, dětských plenek a latexových rukavic.

Aloe nemá téměř žádné škůdce, v Indii ji občas napadají houby (Alternaria alternata, Fusarium solani) způsobující skvrny na listech, v tropické Americe se někdy objevuje hniloba kořenů způsobená bakterií Erwinia chrysanthemi. Aloe trpí chorobami, pokud má nedostatek slunečního svitu. Je také citlivá na vodu stagnující v půdě. U nás ji lze pěstovat jako přenosnou kbelíkovou nebo jako pokojovou rostlinu. Zajistíme jí propustnou písčitou půdu a plné slunce podobně jako jiným sukulentům. Je doporučeno pěstovat ji v keramické nádobě s pórovitým střepem a na dno dát drenáž. V létě zaléváme středně silnou zálivkou. Rostlinu můžeme letnit na zahradě či na balkoně. Když začnou noční teploty klesat k 10 °C, je třeba rostlinu přenést dovnitř a umístit ji např. u jižního okna v chladné chodbě (v zimě by neměly teploty klesat pod 5 °C). V zimě zaléváme velmi málo, květináč by měl mezi jednotlivými zálivkami zcela proschnout.

"