Bojujete se mšicemi v zahradě, babské rady nezabírají a užiteční pomocníci nestíhají?
Mšice se v zahradách vyskytují ze všech škůdců asi nejčastěji a napadají téměř jakékoliv rostliny. Vyskytnout se mohou i v bytě. Rostliny oslabují saním šťáv a tím je připravují o živiny, navíc se velmi rychle množí, během jednoho roku může vzniknout až třicet generací.
Jak poznáte napadené rostliny?
Mšice upřednostňují mladé listy a pupeny, které jsou pak značně zkroucené a deformované a dochází k chřadnutí rostliny. Indikátorem výskytu mšic mohou být i mravenci. Mšice vysávají z rostlin více šťáv, než dokážou samy zpracovat a pak vylučují sladkou lepkavou tekutinu zvanou medovice. Tu mají v oblibě právě mravenci a mšice si kvůli ní na napadených částech hýčkají. Mšice mohou přenášet na rostliny i různé choroby, z tohoto důvodu je třeba při zjištění jejich výskytu reagovat rychle.
"Z celkem asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě přibližně 850 druhů, nám nejznámější, jsou tyto:"
Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) – už podle názvu lze poznat, že napadá rybíz, na jehož listech se pak tvoří žluté nebo červené puchýře. Samice jsou velké cca dva milimetry. Při likvidaci používáme některý ze selektivních insekticidů, který neškodí přirozeným predátorům.
Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) najdeme ji na větvích ovocných stromů (přítomnost naznačují vatovité chomáčky). Dokáže strom ohrozit takovým způsobem, že může celý uhynout vyčerpáním. Mšice maková (Aphis fabae) dosahuje velikosti maximálně tři milimetry, hlavními hostiteli jsou brslen, kalina a pustoryl.
Mšice chmelová (Phorodon humuli) – parazituje zejména na chmelu, jak je již z názvu zřejmé a při přemnožení dokáže svou činností způsobit hotovou apokalypsu. Spolu se mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a mšicí řešetlákovou (Aphis nasturtii) patří k nejznámějším škůdcům brambor - přenášejí virovou mozaiku a další choroby.
Mšička révokaz (Viteus vitifolii) opět je z názvu zřejmé, které rostliny má v oblibě - napadá hlavně révu vinnou, patří mezi hálkotvorné mšice, jež přenášejí patogeny některých virových chorob.
Mšice zelná (Aphis brassicae) – tato mšice škodí nejraději brukvovitým, např. kedlubnám, kapustě či zelí. Rostliny napadené tímto druhem je nutné ihned spálit, neboť jsou poměrně odolné.
Korovnice smrková (Sacciphantes abietis) – asi jste se s ní v zahradě již také setkali, např. na okrasných jehličnanech - napadenému stromu začíná reznout jehličí a opadává. Chemické postřiky téměř vždy zaručí účinek, ale jsou poměrně agresivní k jiným užitečným tvorům z říše hmyzu. Nejčastěji jsou používány postřiky ´Karate se Zeon technologií 5 CS´, Calypso 480 SC´, ´Talstar´, ´Torant´ nebo ´Mospilan´, zvláště účinný je ´Decis Flow´. Pro pokojové rostliny lze používat (i preventivně) přípravek ´Perfect Plant – Insecticid´.
Insekticidy na přírodní bázi neobsahují chemii a proti mšicím mají také spolehlivý účinek, např. ´Inporo PS´ nebo ´NeemAzal T/S´. Jednou z možností je také nasazení přírodních predátorů mšic, jako jsou, zlatoočko (Chrysopa vulgaris), parazitická vosička (Aphidius alemani) nebo slunéčko sedmitečné (Coccinela septempunctata) (mšicemi se živí jak larvy slunéčka, které dokážou za měsíc zlikvidovat více než tisícovku mšic, tak i dospělí jedinci). Na zahradě můžete zkusit vysázet i rostliny, které mšice odpuzují, např. lichořeřišnici, pažitku, saturejku, heřmánek či povijnici.
