Asijské saláty jsou pěstitelsky nenáročné
Jsou většinou rychle rostoucí, lze je pěstovat jak na záhonku, tak i v květináči a následně sklízet hodně listů i z malého prostoru, některé mají navíc i léčivé účinky.
Odrůda čínského zelí Choi Sum se hodí hlavně do salátů či do pokrmů asijské kuchyně. Svou chutí připomíná chřest. Je jednoduchý na pěstování, ke svému růstu rostlina potřebuje prostor cca 30 cm. Listy sbírejte před kvetením.
Asijská zelenina Tatsoi, se hodí hlavně do asijských pokrmů. Jde o zeleninu kompaktního vzrůstu, s listy ve tvaru lžíce. Mladé listy jsou velice aromatické, používají se buď syrové do zeleninových salátů, nebo se připravují dušené.
Odrůda čínského zelí Pak Choi je vhodná do čerstvých salátů, má velmi jemnou a nasládlou chuť. Může se vysévat jak na jaře, tak i na podzim – vegetační doba je 45 dní.
Trochu podobná kopřivě je perila, její listy jsou dekorativní, lehce zkadeřené. Jde o čínskou bylinu s prokázanými léčivými účinky. Na trhu jsou k dostání jak červené tak zelené kultivary – perila zelená je více aromatická a má nasládlou vůni (používá se podobně jako bazalka nebo koriandr, i malý kousek dokáže změnit chuť obyčejné polévky nebo omáčky). V Číně ji používají smaženou i dušenou. Červenou perilu lze přidat i do čerstvých salátů, roste bujně, první listy lze sklízet už 4 týdny po výsevu. Odříznete-li ji kousek nad zeminou, znovu obroste. Vědecké studie prokázaly efekt této byliny u léčby alergií.
Bujný růst a dekorativní roztřepané listy má mizuna, sklízet lze už 3 týdny po výsevu. Dařit se jí bude i v truhlíku za oknem, na pěstování je nenáročná. Její listy jsou šťavnaté, má jemnou chuť a hodí se nejen do čerstvých salátů, ale i na tepelnou úpravu, lze podávat dušená, v polévkách i jako příloha např. k rybám. Nazývá se též „japonská hořčice“, je lehce nahořklá a její chuť je o něco ostřejší než u mizuny, ale delikátní a lehce pikantní, to je mibuna – blízce příbuzná mizuně. Množství podlouhlých lístků vyrůstá na tenkých řapících, v kuchyni lze podávat stejně jako mizuna.
Komatsuna se nazývá též „čínská hořčice“, nebo „hořčičný špenát“, má výraznou, pikantní chuť, listy lze podávat samostatně nebo ve směsi s jinými druhy zeleniny a salátů. Starší listy mohou být lehce nahořklé. Pěstuje se z přímých výsevů, lze i do květináče za oknem.
Odrůdou jedlé chryzantémy je Maiko, konzumují se nejen listy, ale i květy. Chuť je dost exotická, ale na druhou stranu se jedná o vytrvalou rostlinu, pokud jí seříznete na cca 5 cm, znovu obroste a na pěstování je nenáročná. V Číně se věří, že bylina dodává životní sílu.
Výnosnou, chutnou, netradiční zeleninou je Namenia. Ke konzumaci se používají celé listy včetně řapíků. Obsahuje hořčicové oleje a má lehce pikantní chuť. Roste bujně, sklízí se mladé listy, které se řežou kousek nad zemí.
