Ani v září se na zahradě nemusíte nudit

Počasí v září je už značně nestálé. Dostatek teplých dní vhodných k aktivnímu odpočinku na zahradě se obvykle najde, ale ve větší míře už jsou prostřídány chladnějšími dny a když ne dny, tak nocemi skoro určitě. K typickým činnostem tohoto měsíce patří postupné sklízení úrody na jedné straně a příprava záhonů pro další pěstování na straně druhé.

Už od srpna probíhá sklizeň podzimní odrůdy jádrovin, broskví a někde i švestek. Kromě slunečního svitu potřebuje dozrávající ovoce také dostatek vláhy, proto během suchých dnů ovocné stromy zalévejte. V zeleninové zahrádce v září pomalu končí nebo již skončila sklizeň okurek, ale pokračuje u rajčat. Sklizeň rajčat byste měli zvládnout před příchodem podzimních mrazíků. Pokud meteorologové očekávají mrazíky, sklizeň dokončete a nedozrálá rajčata nechte dozrát doma. Koncem září můžete zahájit sklizeň pozdní kořenové zeleniny.

"Záhony, ze kterých jste již veškerou úrodu sklidili, je potřeba vyplet, zrýt a pohnojit."

Při provádění této činnosti je třeba vycházet z osevního postupu. Pokud osevní postup nemáte, je vhodné si alespoň na příští rok rozmístění kultur naplánovat. Na živiny nejvíce náročná je zelenina první trati. Do této skupiny patří především košťáloviny (brokolice, květák, kedluben či zelí) a zelenina plodová (rajče, okurky, papriky atd.), která se řadí bezprostředně po organickém hnojení. Plodiny druhé tratě, mezi které patří kořenová, listová a cibulová zelenina, mají střední nároky na živiny a na záhonech jsou pěstovány až druhým rokem. Třetí rok od hnojení na záhonech pěstujte zeleninu třetí tratě, kam patří všechny luskoviny, které pomocí hlízkových bakterií získávají pro výživu vzdušný dusík a jejich nároky na obsah živin v půdě jsou proto nejnižší.

Na uvolněné plochy v zeleninové zahrádce můžete vysévat odolnou listovou zeleninu, to znamená špenát, zimní salát nebo kozlíček polníček. Listy polníčku se konzumují v čerstvém stavu. Semena polníčku vysévejte do řádků vzdálených cca 10 cm a na tuto vzdálenost vzešlé rostlinky vyjednoťte. Příliš husté porosty také vyjednoťte. Do pařeniště, nevytápěných skleníků nebo fóliovníků je můžete vysévat i v říjnu.

Do trávníku a na záhony lze sázet krokusy, modřence, tulipány a další tzv. podzimní cibuloviny. Podzimní cibuloviny je velice jednoduché pěstovat a jejich květy hýřící barvami jsou tou pravou jarní ozdobou do každé zahrádky. Ty nejnovější a nejkvalitnější odrůdy pocházejí (již tradičně) z Holandska. Podzimní cibuloviny je vhodné vysazovat pomocí sázecího kolíku. Udělejte jím jamku, do které cibuli vložte. Jamky by neměly být příliš úzké, aby nevznikl pod vloženou cibulí volný prostor vyplněný vzduchem, což rostlinám škodí a špatně pak kvetou. V porovnání s výškou cibule by měla hloubka sázení být zhruba dvojnásobná (nad horním koncem cibule). Do nádob vysazujte cibuloviny pro jarní výzdobu a rychlení.

V září je možné začít i s výsadbou jehličnanů, případně jiných stálezelených dřevin. Vysazují se spolu s kořenovým balem přímo do půdy a následně je potřebná vydatná zálivka. Důkladná zálivka je předpokladem dobrého přezimování, proto v tomto období na zahradě zalévejte i dříve vysazené dřeviny a hlavně jehličnany.